Vaše prosba k sv. Gerardu Majellovi

Visual CAPTCHA


Světci kongregace

Bl. Kašpar Stanggassinger (1871-1899)

Bl. Kašpar Stanggassinger jako bohoslovecKašpar Stanggassinger pocházel z početné a vážené rodiny, měl ještě 15 sourozenců. Narodil se 12. ledna 1871 jako druhé dítě, ale jako prvorozený syn na hranicích Bavorska a Rakouska, v horském městečku Berchtesgadenu. Jméno dostal po otci. Ten pro množství funkcí a přátel byl doma jen velmi málo. Výchovu dětí měla na starosti především jeho matka, šlechetná žena a dobrá vychovatelka.

Kašpar myslel na kněžské povolání už od dětství. Své tajemství stát se knězem svěřuje své matce, a ta jej v tomto duchu vychovávala. Jako desetiletý odchází z domova na studia do Královského gymnázia do Freisingu. Během prvních tří let měl Kašpar se studiem problémy, postupně se však zlepšoval, zvláště díky P. Rottovi, u něhož bydlel. Na začátku čtvrtého roku studií změnil místo svého pobytu a odstěhoval se do chlapeckého semináře. V osmnácti letech si vykonal v Innsbrucku své první exercicie. Krátce nato těžce onemocněl. Lékaři mu dávali jen malou naději, ale po přijetí svátosti nemocných horečka klesá jakoby zázrakem. Po maturitě, 7. srpna 1890 odchází k rodičům, aby se v nádherném horském prostředí na čerstvém vzduchu zotavil se své nemoci.

Bl. Kašpar Stanggasinger jako vychovatel nládeže22. října 1890 vstupil do semináře ve Freisingu. Dva roky nato požádal o vstup do kongregace redemptoristů. Svěřuje se s tím svým rodičům, ale otec o tom nechce ani slyšet. 6. října 1892 odchází po rozloučení s matkou a sourozenci do kláštera v Garsu am Inn, avšak bez požehnání otce. První sliby složil 18. října 1893 v Dürrnbergu, už za přítomnosti svého otce, který mu dává svůj souhlas, když vidí, jak Kašpar září radostí. Na kněze byl Kašpar vysvěcen 16. června 1895.

Vyznačoval se zvláštní láskou k chudým. Dokazují to jeho vlastní slova: "Nevaž si ničeho víc než života s chudým, opovrhovaným, pronásledovaným a trpícím Kristem."

Představení velmi rychle rozeznali pedagogické nadání tohoto sotva čtyřiadvacetiletého kněze. Necelých šest měsíců po vysvěcení jej povolali na místo zástupce ředitele gymnázia. Vůči studentům nevystupoval jako představený, ale choval se k nim jako otec k dětem. Ve volných chvílích s nimi chodil na výlety, rád je vodil do svého rodiště s nádhernou přírodou. Ve studentech se snažil vzbudit lásku ke kněžskému a řeholnímu povolání.

Schránka s ostatky blahoslavenéhoRoku 1894 byli redemptoristé po více něž dvaceti letech vyhnanství opět vpuštěni do Bavorska. Kašpar byl 22. září 1899 jmenován ředitelem juvenátu v Garsu am Inn. Poslední léta trpěl silnými bolestmi hlavy a záchvaty slabosti. Nyní pociťoval prudké bolesti v břiše. Po vyšetření konstatují lékaři perforaci slepého střeva. Stav pacienta je kritický. Mezi tím přichází z Říma listina o jmenován ředitelem juvenátu. Dekret však nebyl uveřejněn, protože P. Stanggassinger umírá. Zemřel 29. září 1899, velmi mladý, jen osmadvacetiletý. Byl pochován v kryptě klášterního kostela v Garsu.

Brzy po překvapivě rychlé smrti se rozšířila pověst o jeho svatosti. 9. ledna 1935 byly jeho ostatky jako relikvie Božího služebníka přeneseny do boční kaple. 8. dubna 1935 byl v Mnichově zahájen beatifikační proces. Tentýž den byla zázračně uzdravena nevyléčitelně nemocná řeholnice, která se modlila novénu ke cti Božího služebníka. 7. ledna 1987 označilo lékařské konsilium v Římě toto uzdravení za zázračné a lékařsky nevysvětlitelné. Uzdravení bylo trvalé a sestra potom žila ještě 22 let.

Papež Jan Pavel II. prohlásil Kašpara Stanggassingera za blahoslaveného 28. dubna 1988.